23.07.2020

Vydejte se do přírody, všímejte si věcí kolem sebe. Dívejte se na brouky v trávě, potěšte se krásou lučních květů, napijte se vody ze studánky, vyzkoušejte spát pod stanem či pod širákem nebo v malém penzionu na kraji lesa, poznávejte tajemná a krásná místa, která k putování po Cyrilometodějských stezkách patří. Zavedeme vás na jednu z nich. A vy ji přidejte mezi trasy, které chcete zažít, dejte ji do svého vlastního Cestovatelského deníku.

Malý pohled do minulosti a zamyšlení ...

Historie naší země je velmi dlouhá a bohatá. Ačkoliv mnozí vidí počátky naší státnosti v době před 102 lety, kdy po I. světové válce vzniklo tehdejší Československo, mohli bychom jít mnohem hlouběji, až do období Velkomoravské říše. Do doby, kdy sv. Cyril a Metoděj přinesli evropským Slovanům první slovanské písmo, církevní a občanský zákoník. A také, a to je na jejich působení nejcennější, dokázali obhájit právo na liturgii v národních jazycích, tedy de facto právo na národní identitu. Takto se Slované zařadili mezi vyspělé evropské národy, a i v dnešní Evropě se ukazuje, že cyrilometodějský odkaz je stále platný. Nese v sobě poselství pro nás všechny. To je také důvod, proč dnešní díl Cestovatelského deníku věnujeme putování po Cyrilometodějských stezkách. Po stezkách, které jsou určeny všem milovníkům pohybu v přírodě, těm, kteří rádi putují krajinou volně buď sami nebo v malé skupince a kteří rádi poznávají neobjevená místa, památky apod. Navíc cílem putování je poutní místo evropského významu – bájný Velehrad.   

Plánování trasy usnadní dvě věci – jednak jedinečný systém značení turistických tras, který má u nás více než stoletou tradici, jednak aplikace mapy.cz, kde lze trasy cyrilometodějského putování snadno identifikovat. Stačí přepnout do turistické mapy, do rámečku pro vyhledávání napsat Cyrilometodějská stezka a objeví se hvězdice čtyř dosud vyznačených dálkových tras. Jejich úhrnná délka nyní dosahuje na Moravě skoro 500 km, ale není to číslo konečné.

Velká Skalka, foto Martin Peterka

Velká Skalka, foto Martin Peterka

Proto neváhejte a vyrazte.

Vybrali jsme zajímavou trasu ze slovenské Skalky u Trenčína do Velehradu. Její atraktivita je dána nejen krajinou, kterou je vedena, ale i příběhy míst, kterými prochází. Trasa je dlouhá 85 km a je rozdělena na dílčí etapy, jejichž délka je zhruba 25 km, tedy vzdálenost, kterou průměrně zdatný turista bez problémů zvládne za jeden den. Současně lze etapy flexibilně modifikovat dle možností ubytování nebo vašich časových možností.

 

Za krásou Bílých Karpat a také za setkáním s žítkovskými Bohyněmi

První etapa měří 24 km a vede krásnou krajinou Bílých Karpat ze Skalky u Trenčína do Žítkové na moravsko-slovenské hranici. Již výchozí místo putování – Veľká Skalka – je nesmírně působivé. Je to nejstarší poutní místo na Slovensku, dokonce v celých bývalých Uhrách. Je zde několik jeskyní, zřícenina prastarého benediktínského kláštera i romantický kostelík se dvěma výraznými věžemi. Jeskyně, v níž podle legendy již v 11. století pobýval sv. Benedikt, slovenský poustevník a první slovenský mučedník, později prohlášený za svatého, je navíc vůbec první jeskyní zpřístupněnou veřejnosti na Slovensku.

Za zastávku a prohlídku stojí město Trenčín s nepřehlédnutelným hradem a zajímavým historickým centrem. Dokonce je zde ve skále vyryt nápis z období Říše římské. Trenčínský hrad patří k největším hradům nejen na Slovensku, ale i v celé Evropě. Pamatuje dobu panování Matúše Čáka, který ovládal prakticky celé Pováží.

Procházet budete na dohled obce Horná Súča (kdo by neznal písničku „Okolo Súče, voděnka teče“) nad kterou se tyčí kopec Krasín se zříceninou středověkého hradu. Etapa končí v Žítkové, kopaničářské obci obestřené mystickými příběhy spojovanými s tzv. Žítkovskými bohyněmi.

Žítková, foto Tomáš Lénárd

Žítková, foto Tomáš Lénárd

Za minerálním prameny a „perníkovými domky“ do Luhačovic

Neméně zajímavá je 23 km dlouhá etapa z Žítkové do Luhačovic. Trasa prochází krajinou Bílých Karpat přes louky, lesy, sady, samoty. Nabízí zajímavé výhledy do okolí, např. na architektonicky zajímavý zámek Nový Světlov, vystavěný ve stylu tzv. tudorovské gotiky, známé také ze zámku Miramare v Terstu či zámku Hluboká u Českých Budějovic. V Bojkovicích je zajímavé Muzeum Bojkovska, mimo jiné s expozicí již zaniklého řemesla zvěrokleštičského. Z Bojkovic příjemnou krajinou pokračujeme do lázeňského města Luhačovic, které skýtá řadu možností ubytování a odpočinku. Nejkrásnější lázně na Moravě rozhodně stojí za prohlídku, nejen proto, že součástí fasády známého Jurkovičova domu v centru lázeňského areálu, je freska zobrazující sv. Cyrila a Metoděje. Zdejší minerální prameny poskytující zdraví i specifická architektura ovlivněná architektem Dušanem Jurkovičem činí z Luhačovic doslova perlu mezi městy Východní Moravy.

Luhačovice, foto m-ARK

Luhačovice, foto m-ARK

Uherský Brod nebo Uherské Hradiště? Obě města stojí za prohlídku!

Třetí etapu doporučujeme naplánovat z Uherského Brodu do Uherského Hradiště. Bude mít délku 23 km. Do Uherského Brodu se z Luhačovic dopravíme vlakem. Sice vynecháme část „oficiální“ stezky, ale ušetřený čas a síly věnujeme prohlídce Uherského Brodu. Z historického pohledu je Uherský Brod jedním z nejstarších sídel jihovýchodní Moravy, jsou doloženy počátky osídlení z 10. století. Od 13. století je Uherský Brod královským městem, o povýšení do tohoto stavu se postaral český král Přemysl Otakar II. v roce 1272. Je zde známé Muzeum J. A. Komenského, které nabízí nesmírně zajímavé expozice nejen o životě a díle tohoto významného filozofa a učitele národů, ale také o pestré historii Uherskobrodska. Tu dokládá řada historicky významných objektů, nejen již zmíněné Muzeum J. A. Komenského, ale také Panský dům, Obelisk Via Lucis, Chrám Mistra Jana Husa, a další, které můžete poznat díky naučné Stezce městskou památkovou zónou. Využít můžete také sezónní průvodcovskou službu v dominikánském klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie.

Z Uherského Brodu se vydáme po žlutě značené turistické trase do obce Prakšice a dále na rozcestí Vrchovina, kde se napojíme na Cyrilometodějskou trasu vedoucí do Uherského Hradiště. Trasa této etapy vede zajímavou krajinou Prakšické vrchoviny, prochází přes Rovnou horu a směřuje kolem rozhledny Rovnina na jedno z nejvýznamnějších míst putování – na Výšinu sv. Metoděje v Uherském Hradišti. Je zde archeologické naleziště z období Velkomoravské říše

Uherské Hradiště, královské město založené ve 13. století Přemyslem Otakarem II., je s cílem našeho putování – tedy s Velehradem – historicky spojeno. Velehradský klášter totiž byl z majetkových důvodů přizván k založení Uherského Hradiště a město tak již od svého založení má dvě rovnocenná náměstí – jedno „královské“ druhé „církevní“.

 

Velehrad, foto Tomáš Lénárd

Velehrad, foto Tomáš Lénárd

Mystické místo pro každého – bájný Velehrad

Poslední etapou překonáme 10 km dlouhý úsek z Uherského Hradiště do Velehradu. Projdete Uherským Hradištěm přes řeku Moravu a Baťův kanál do Starého Města. Je velmi pravděpodobné, že dnešní aglomerace Staré Město – Uherské Hradiště je totožná z Veligradem, bývalým hlavním městem Velkomoravské říše. Odpovědi či vysvětlení se můžete dočkat v Památníku Velké Moravy, který leží nad originálními vykopávkami. Sousedící kostel sv. Ducha má dvě věže pojmenované Cyril a Metoděj, v jedné z nich je přístupná vyhlídková plošina. Poutník přichází do Velehradu vlídnou krajinou po obnovené historické Poutní cestě růžence s 20 zastaveními růžencové modlitby. Na dohled od poutního areálu se nelze vynechat zastávku v Archeoskanzenu v Modré. Stojí na původním archeologickém nalezišti a je to hypotetická rekonstrukce velkomoravského osídlení z doby, kdy zde působili soluňští bratři.

Tato poslední krátká etapa dává dostatek příležitostí k prožitku spojenému se samotným Velehradem. Zde se přesvědčíte o tom, že vyznamenání Zlatou růží, které papež Jan Pavel II. udělil Velehradu a dalším šesti chrámům na světě, tomuto místu nejen patří, ale i sluší.

 

 

Než začnete putování plánovat, začtěte se do webových stránek www.putujmebezhranic.cz

Zde najdete informace o možnostech ubytování, praktické rady od účastníků putování, ale také inspiraci ke kratším výletům. A třeba i doporučení, na které etapy je vhodné mít větší svačinu, protože vedou málo obydlenou krajinou, nebo seznam míst, kde získáte zdarma mapu Cyrilometodějských stezek a pas pro sbírání razítek, která budou připomínat navštívená místa, a díky kterým můžete na Velehradě získat pamětní list.

Je zde vysvětlen princip označení jednotlivých úseků stezky: Cyrilometodějské stezky totiž využívají takřka výlučně turistické trasy vyznačené Klubem českých turistů, toto standardní turistické značení je na rozcestnících a směrových tabulích doplněno cyrilometodějským symbolem.

Dle zájmu se můžete v druhé polovině srpna přidat k Letnímu česko-slovenskému putování na Velehrad, které povede ze Skalky u Trenčína do Velehradu. Podrobnosti k programu i kontakt pro přihlášku je zde www.pout.eu .

Jak se k výchozímu místu putování dostat?

Do Trenčína se nejsnáze dostanete vlakem s přestupem v Půchově. Z Brna či Uherského Hradiště jezdí do Trenčína také přímé mezinárodní autobusy. Z Trenčína pak do Skalky nad Váhom jezdí místní autobus, zastávka se jmenuje Skalka nad Váhom, kláštor. Je pochopitelně možné si trasu upravit dle vlastních potřeb, např. zahájit putování v Bojkovicích nebo Luhačovicích.

 

Kontakty:

Mgr. Petra Psotková, ředitelka Centrály cestovního ruchu Východní Moravy, o.p.s., T: 577 043 900, E: petra.psotkova@vychodni-morava.cz , www.facebook.com/vychodnimorava 

Ing. Zdeněk Urbanovský, marketing a PR, T: 733 16 16 71, turistika@vychodni-morava.cz