Cestovatelský deník: Nový Hrozenkov, Karolinka, Velké Karlovice – horský ráj na Valašsku!

Když v obci Ústí nedaleko Vsetína odbočíte do údolí Vsetínské Bečvy, po pár stovkách metrů jízdy vzhůru údolím možná zjistíte, že se pohybujete v jiném světě. A je lhostejné, zda jedete autem po silnici, či na kole po Královně cyklostezek Moravy – Cyklostezce Bečva. Po obou březích řeky se zvedají svahy valašských hor – Vsetínských Beskyd na pravém břehu a Javorníků na břehu levém. Krajinu dotvářejí pastviny se stádečky ovcí, koz, skotu i koní a obce jakoby navlečené na šňůrce řeky. Krajina je protkána stovkami kilometrů turistických tras a stezek různé délky a náročnosti pro pěší i pro cykloturisty. Ve všech obcích jsou fungující turistická informační centra, kde získáte mapu, radu a vlídné doporučení.  

Poznávání této části Valašska začínáme v Novém Hrozenkově. Na jednom konci obce vjíždíme do údolí Vranča, kterým se stoupá na hřeben Javorníků, tvořící z velké části česko-slovenskou hranici. Údolí končí pod kopci Stolečný (962 m n. m.) a Kohútka (913 m n. m.). Druhý jmenovaný dal název lokalitě s lyžařským areálem, horskými hotely, chatami i s česko-slovenským informačním centrem. Kohútka je ideálním výchozím místem pro hřebenovku Javorníků. Třináct km dlouhý úsek mezi Kohútkou a areálem Kasárna patří k tomu nejlepšímu, co si může turista (či cykloturista) přát. Lesní úseky střídané horskými lukami nabízejí výhledy jak na masivy Beskyd, tak i slovenských hor (běžně bývá vidět Malá Fatra, často také Západní Tatry). Vydat se sem můžete prakticky celý rok, v zimě s běžkami, v létě či na podzim nejlépe pěšky či na horském kole. Pozor, pohybujete se střídavě na českém a slovenském území, doklad totožnosti rozhodně nenechávejte doma.

V centru Nového Hrozenkova nesmíte minout Památník Antonína Strnadela, místního malíře a grafika. Je situován v historicky cenné dřevěnici, aktuálně je zde k vidění výstava nazvaná Krajina Antonína Strnadela – letos uplynulo 110 let od jeho narození a 45 let od úmrtí. Veškeré informace nejen o památníku poskytne turistické informační centrum, které zde působí.

Na východním okraji Nového Hrozenkova nepřehlédnete rozsáhlou vodní plochu. Místní jí neřeknou jinak než Valašský Balaton. Čistá voda, kterou v létě slunce prohřívá na příjemnou teplotu, travnaté plochy ke slunění, zázemí pro návštěvníky v podobě možností stravování, občerstvení, parkovacích ploch i sanitárního zařízení, činí z Balatonu oblíbený cíl návštěvníků. Navíc leží přímo u Cyklostezky Bečva.

Na dohled od Nového Hrozenkova stojí město Karolinka. Jeho historie je spojena s podnikatelem Salomonem Reichem, který zde v 19. století založil Karolininu sklářskou huť, podle níž dnešní město získalo svůj název. Dnes slavnou sklářskou minulost, bohužel, dokumentuje pouze opuštěný areál skláren a Muzeum sklářství, u kterého funguje i turistické informační centrum. V Karolince stojí Valašské národní divadlo, ve zdejším moderním kostele Panny Marie Karmelské je k vidění dřevěná socha Karmelské Madony, která je díky své velikosti zapsána do Guinessovy knihy rekordů. Přestože je Karolinka relativně „mladé“ město, stojí zde v údolí Raťkov rozsáhlý soubor památkově chráněných lidových staveb z 18. století.

Údolí horního toku Vsetínské Bečvy uzavírají Velké Karlovice. Je to obec s pozoruhodnými přírodními krásami, památkami a stavbami původní roubené architektury a rozsáhlou nabídkou služeb pro turisty. Žije zde kolem 2400 obyvatel, ale rozhodně nečekejte žádnou malou dědinku. Naopak, katastr Velkých Karlovic je opravdu velký, z jednoho konce na druhý je to až 12 km. Typickým rysem obce je osídlení soustředěné kolem Vsetínské Bečvy a zabíhající také do řady bočních údolí, k obci patří také samoty rozeseté po úbočích.

Takto popsal Velké Karlovice český spisovatel Svatopluk Čech v roce 1881: „ … Vidím dlouhé údolí, utvořené řetězem různotvárných hor, oddělených od sebe tichými údolíčky a pokrytých různobarevnými pruhy rolí, zelenými pastvinami a hlavně krásnými temnými lesy. A celou délkou toho údolí, po sklonech okolních vrchů i na dně jeho roztroušeny jsou sivé chaty dřevěné, tu jednotlivě, tu v párku k sobě přitulené, tam po třech skupené a toliko na jednom místě, uprostřed údolí, ve větší chumáč sražené, z něhož se vypíná šedivý dřevěný kostel s červeně natřenou vížkou, jako pastýř toho rozptýleného stáda…“

Velké Karlovice nemají typickou náves, ale hned několik dílčích center. To první leží na začátku údolí Pluskovec. Kdysi dávno, v 18. století, když se místní dohadovali, do kterého místa postaví nový kostel, začalo v jinak letním měsíci srpnu sněžit. A nasněžilo právě na dolní konec údolí Pluskovec. A místní tento jev přijali jako pokyn shůry – a postavili sem kostel Panny Marie Sněžné. Je to kostel ojedinělý. Je celodřevěný, má půdorys rovnoramenného kříže a k jeho stavbě, která byla dokončena v r. 1754, nebylo použito jediného hřebíku. Nedaleko kostela se nachází turistické informační centrum, Karlovské muzeum i železniční stanice Velké Karlovice – zastávka (vlaky sem jezdí ze Vsetína a jsou připraveny na dopravu jízdních kol). Dále v údolí pak lyžařské svahy v létě využívané jako bike aréna, vyhledávané hotely, penziony, chalupy, restaurace, zařízení pro relaxaci a sport. A taky areál se dřevěnými sochami u kaple sv. Huberta či trasa Elingerka, nazvaná dle hlavní postavy televizního seriálu Doktor Martin, který zde měl svou filmovou ordinaci.

Opačným směrem, k Soláni, se pak vydejte do údolí Jezerné, ke Karlovskému jezeru. Jeho mystickou krásu obdivoval i K. J. Erben, který mu věnoval jednu ze svých pohádek. Od železniční zastávky je trasa značená, jsou to 4 km pohodlné chůze po bezpečné cyklostezce, resp. místní komunikaci, je to ideální tip i pro rodiny s kočárky. Galerie v Jezerném nabízí setkání s mistrem řezbářského řemesla Ladislavem Borákem. Jeho socha Karmelské Madony stojící v kostele v Karolince je dokonce zapsána do Guinessovy knihy rekordů.

Dalším centrum Velkých Karlovic je na počátku miloňovského údolí. Jednak zde stojí obecní úřad, ale jsou zde i důležité objekty, jako lékárna, kino, obchod či hospody. A údolím vede cyklotrasa na hřeben Vsetínských Beskyd i k 24 metrů vysoké rozhledně Miloňová, z níž si Velké Karlovice snadno prohlédnete z nadhledu.

Kratší výstupová trasa na rozhlednu vede z Léskového, které leží na východním konci Velkých Karlovic. Z pohledu turisty je centrem Velkých Karlovic právě Léskové. Je zde největší koncentrace ubytovacích zařízení, řada restaurací a dokonce malý pivovar. Vede odtud cesta nejen na rozhlednu Miloňová, tak i k pralesu Razula, což je jedna z nejstarších rezervací v ČR. Některé stromy zde mají více než 300 let. Jsou zde vyznačeny místní vycházkové okruhy pro pěší, začíná zde již zmíněná cyklostezka Bečva, v zimě se to tady hemží lyžaři, v létě cyklisty a pěšími turisty. Pro děti je zde několik hřišť, Kulíškova naučná stezka, fotografové ocení fotostezku s návodem, jak fotit krásné snímky, někoho může bavit pečení valašských frgálů, které jsou zde doma. Každý rok na podzim je tato část Velkých Karlovic místem konání proslulého Karlovského gastrofestivalu. Velké Karlovice jsou také známé velkým množstvím drobných církevních staveb. Napočítáte zde dvacet osm kaplí, křížů a zvonic. Jejich polohu i doporučené trasy k nim poskytne turistické informační centrum.

Na závěr jsme si nechali Valašský Olymp, horu malířů a umělců Soláň. Leží na hřebeni Vsetínských Beskyd na rozmezí katastru tří obcí – Hutiska-Solance, Karolinky a Velkých Karlovic. Krajina Soláně a okolí okouzlila nejednoho umělce, dnes je zdejším neformálním centrem Zvonice Soláň s turistickým informačním centrem a galerií. Návštěvníci zde najdou nejen křižovatku turistických tras a místa s oku lahodícími výhledy do krajiny, ale také zázemí pro nocleh, stravování, relaxaci a sportovní vyžití.

Dnešní cestovatelský deník se vám bude hodit, pokud se chcete zapojit do regionální hry Poznávejme Valašsko. Podrobnosti hledejte na www.poznavamevalassko.cz

Fotografie jsou z archivu CCRVM, autor Z. Urbanovský

Kontakty:

Mgr. Petra Psotková, ředitelka Centrály cestovního ruchu Východní Moravy, o.p.s., T: 577 043 900, E: petra.psotkova@vychodni-morava.cz , www.facebook.com/vychodnimorava 

Ing. Zdeněk Urbanovský, marketing a PR, T: 733 16 16 71, turistika@vychodni-morava.cz