Rožnove, Rožnove, dřevěné městečko …

Před návštěvou Rožnova pod Radhoštěm si můžeme zanotovat:

Rožnove, Rožnove, dřevěné městečko, nemožu zapomnět na ťa galánečko.

Jednůc zapomenu, podruhej vzpomenu, potřetí, má milá, slzy mňa polejů.

Na vrchu Radhoště hromy divo bijů, na Rožnovském rynku sa o ťa pobijů.

Znáte tuto prostou valašskou písničku? Asi ano, je natolik populární, že se stala inspirací pro oficiální znělku města ležícího již od 13. století v údolí Rožnovské Bečvy na úpatí mystického a tajemného Radhoště. Na kopci zvaném Hradisko kdysi stával kamenný hrad, zatímco městečko pod ním bylo vystavěno převážně ze dřeva, jak se nakonec praví i v písni. Od konce 18. století až do počátku 20. století byl Rožnov pod Radhoštěm městem lázeňským, léčebný režim využíval zdejší klima ve spojení s procházkami v terénu, sluněním, gymnastikou, vodoléčbou a pitím mléka – kravského i ovčího. Zdejší lázně vyzkoušely tisíce lidí, a to i takové osobnosti, jakými byli zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud či „otec“ genetiky Georg Mendel. 

Když se na počátku 20. století začaly ve městě stavět kamenné domy, členové rožnovského muzejního spolku, zejména sourozenci Alois a Bohumír Jaroňkovi, nechtěli přihlížet likvidaci dřevěných roubených staveb stojících na náměstí a zasadili se o jejich přemístění do lázeňského parku. Roku 1925 byla do parku přenesena původní rožnovská radnice a kupecký dům, později přibyly další objekty. Tak vznikl základ areálu Dřevěné městečko a bylo založeno jedinečné nové muzeum – Valašské muzeum v přírodě. To se postupně rozšířilo o areál Valašské dědiny, Mlýnské doliny a od roku 1995 byly do správy muzea dány také objekty na Pustevnách. Valašské muzeum v přírodě je dnes největším a nejstarším středoevropským skanzenem a jeho obliba právem rok od roku roste.

Pokud se do Valašského muzea v přírodě vydáte, rezervujte si na návštěvu dostatek času. Jednotlivé součástí muzea jsou totiž nabité zajímavostmi, které stojí za prozkoumání. Dřevěnému městečku vévodí replika kostela sv. Anny z Větřkovic. Kolem něj je vybudováno čestné pohřebiště osobností spojených s Valašskem a s muzeem. Odpočívají zde zakladatelé muzea bratři Jaroňkové, spolu s nimi malíři, spisovatelé, sportovci, šiřitelé valašského folkloru. Mezi ta nejznámější jména patří olympijští vítězové Ludvík Daněk, Jiří Raška, Emil a Dana Zátopkovi, zpěvačka Jarmila Šuláková, hudebník Jan Rokyta, malíř Jan Kobzáň, spisovatelé Jan Karafiát či Marie Podešvová. Zdejší roubené hospody nabízejí tradiční valašskou gastronomii, v historické radnici či replice fojtství z Velkých Karlovic poznáte, jak se dříve úřadovalo ve městě či na vesnici.

Milovníci technických památek si nenechají ujít Mlýnskou dolinu s praktickými ukázkami vodou poháněných strojů. Zde počítejte se sezonním provozem, které je podmíněn dostatkem vody. Valašská dědina pak nabízí setkání s tradičními řemesly, tradičním zemědělstvím, pastevectvím a sadařením, a pochopitelně také s hospodářskými zvířaty. Stojí zde i obecná škola z Velkých Karlovic, která v době svého vzniku patřila k nejmodernějším široko daleko. Vždyť byla jednou z prvních, která měla kabinet pro učitele, měla na svou dobu velká okna a vysoké stropy.

Z Valašské dědiny se dá v hlavní sezoně, tj. od května do září, projít na vrchol Karlova kopce k Jurkovičově rozhledně. Ta není součástí muzea, ač má také zajímavou historii. Tato 31 metrů vysoká, krásně zdobená vyhlídka zde stojí od roku 2012. Byla postavena podle 100 let starých plánů „básníka dřeva“ architekta Dušana Jurkoviče. Z města, od parkoviště u skanzenu, vede k Jurkovičově rozhledně zeleně značená turistická trasa, ta dále pokračuje do Dolní Bečvy a na hřeben Radhoště.

Při pobytu v Rožnově pod Radhoštěm by byl hřích nevyužít zdejší mikroklima. Nabízí se řada možností k turistickým výšlapům do okolí. Výchozí místo a křižovatka turistických tras se nachází u mostu přes Bečvu na Nádražní ulici.

Přímo ve městě je vybudována naučná stezka Hradisko, která vede ke zřícenině rožnovského hradu. Na trase uvidíte nejen zbytky hradu, ale také areál se skokanskými můstky, koňský ranč a řadu přírodních zajímavostí.

Pro zdatné turisty je výzvou necelých 10 km dlouhý výšlap na Radhošť, snazší variantou je výjezd na Pustevny autobusem a odtud pěší cesta do Rožnova pod Radhoštěm (cca 13 km). Radhošť jako turistický cíl nabízí sám o sobě řadu důvodů, proč jej navštívit. Údajně zde dříve sídlil pohanský bůh Radegast. Nyní stojí na vrcholu sousoší sv. Cyrila a Metoděje a kamenná kaple zasvěcená svatým bratřím. Za jejím „dřevěným vzhledem“ hledejte obložení ze šindelů, které chrání choulostivý kámen před rozmary počasí. Není bez zajímavosti, že z Radhoště pochozí základní kámen číslo 1, vložený v roce 1868 do základů Národního divadla.

Velmi pěkná trasa s řadou výhledů do krajiny vede po hřebeni Vsetínských Beskyd z Rožnova pod Radhoštěm přes Videčské paseky k přehradě Bystřička či do Valašského Meziříčí. A nejsou to jediné možnosti, turistických cest v nadmořské výšce od 350 do 1129 m jsou desítky. Navíc k nástupu na turistické trasy pomohou linky autobusové dopravy.

Podobně štědrá je zde infrastruktura pro cykloturisty. Prochází tudy „rožnovská“ větev Cyklostezky Bečva, jejíž úhrnná délka skoro 160 km z ní činí doslova cyklodálnici. Z páteřní cyklostezky pak vybíhají zábavné trasy do okolních kopců. Zdatnost prověří např. 40 km dlouhý okruh z Rožnova p. Radhoštěm přes Horní Bečvu, Martinák, Pustevny a Chatu Mír zpět do města. www.vmnakole.cz

O pohyb na vzduchu nejsou ochuzeni ani golfisté. Na okraji města si užijí „mistrovskou devítku“ v krásném prostředí valašské krajiny. I milovníky jízdy na koni uspokojí hned několik zdejších stájí.

Rožnov pod Radhoštěm bude bavit rodiny s dětmi. Pro ně je zde k dispozici řada lákadel v podobě zábavných hřišť, adrenalinových parků, je zde lanové centrum, minigolf a další atraktivity.  

Mlsné jazýčky a chuťové buňky budou v Rožnově pod Radhoštěm vystaveny celé řadě pokušení. Tradiční valašská kuchyně nabídne vynikající valašskou kyselici, halušky s bryndzou či kysaným zelím (střapačky), jídla z pohanky, která jinde stěží najdete, pstruhy z místních potoků, zvěřinu z místních lesů. Sladká tečka se nabízí v podobě borůvkových knedlíků či jedinečného valašského vdolku, který je známý jako valašský frgál. Tradici má zdejší pivovar postavený před více než 300 lety. V jeho základech jsou kameny pocházejícího ze zbořeného rožnovského hradu. Proslulé rožnovské pivo se v 19. století vozilo i do Vídně na císařský stůl. K úrovni místní gastronomie přispívá také řada místních farmářů, kteří dodávají do restaurací a kolib lokální potraviny. 

S výběrem ubytování nejsou v Rožnově pod Radhoštěm žádné problémy. V nabídce dostatek hotelů a wellness hotelů různých úrovní, penziony, turistické ubytovny či kempy. S výběrem poradí Turistické informační centrum na Masarykově náměstí. Získáte zde také mapy, průvodce, tipy na výlety, ale také si můžete půjčit jízdní kola a prozkoumat bližší okolí.

Pro cestovatele je důležitá dostupnost města. Do Rožnova pod Radhoštěm můžete přijet vlakem. Lokální trať vede z nedalekého Valašského Meziříčí, které je rychlíkovým uzlem, ale existují také přímé vlaky, které jezdí např. z Kroměříže. Autobusová doprava do města směřuje od Zlína a Vsetína, ale také ze severu z Ostravska. Pro turisty jsou zajímavé také místní autobusové linky, které směřují do Valašské Bystřice či jedoucí přes Soláň do Velkých Karlovic a umožňující plánování výletů. Motoristé budou přijíždět zejména po silnici I/35 vedoucí z Hranic na Moravě přes Valašské Meziříčí a Rožnov pod Radhoštěm na slovenskou hranici, nebo po silnici I/58 z Ostravy a Frenštátu pod Radhoštěm.

Kontakty:

Mgr. Petra Psotková, ředitelka Centrály cestovního ruchu Východní Moravy, o.p.s., T: 577 043 900, E: petra.psotkova@vychodni-morava.cz , www.facebook.com/vychodnimorava 

Ing. Zdeněk Urbanovský, marketing a PR, T: 733 16 16 71, turistika@vychodni-morava.cz