Zlín – tak trochu jiné město!

Zlín není považován za historické město, ačkoliv písemné zmínky o něm jsou datovány již v roce 1322. Ani to nebývalo město nijak velké, až do konce 19. století počet obyvatel nepřesahoval 3 tisíce. Změna nastala s rozvojem firmy Baťa, která zde byla založena v roce 1894. Původně malý podnik sourozenců Baťových se postupně rozvíjel do společnosti, jejíž sláva přerostla hranice tehdejšího Rakousko-Uherska a po I. světové válce se stala jedním z pilířů ekonomiky nově vzniklého Československa. Před II. světovou válkou, kdy ve Zlíně vyrostl „zlínský mrakodrap“, pověstná budova č. 21, koncern Baťa zaměstnával více než 67 000 zaměstnanců, z toho 42 tisíc v Československu a 25 tisíc v zahraničí. Zlín v té době byl městem s 38 tisíci obyvateli, o kterém se hovořilo jako o „Mekce moderní architektury" či "Městě století".

Turistům a návštěvníkům Zlín nabízí řadu příležitostí k zábavě, poučení, relaxaci, aktivnímu odpočinku. A mnoho z toho jsou unikáty, které stěží poznáte někde jinde.

Začněme turistické seznámení se Zlínem v továrním areálu a sice v nepřehlédnutelné, 77,5 metrů vysoké budově č. 21, která původně sloužila jako sídlo firmy Baťa. V době svého vzniku to byla druhá nejvyšší budova v Evropě a patřila k těm nejmodernějším. K technickým „vychytávkám“, které jinde v Evropě neuvidíte, patří např. kancelář šéfa firmy situovaná do výtahu. Výtah funguje dodnes i s původním vybavením. Budova 21 je návštěvníkům bezplatně přístupná denně, platí to pro terasu v 16. podlaží, která poskytuje výhled na celé město, na tovární areál čítající na stovku budov. Pokud chcete prohlídku budovy s výkladem a projížďku šéfovským výtahem, pak se vydejte do Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně. To sídlí také v továrním areálu, v objektu 14|15Baťova institutu (www.14-15.cz) spolu s Krajskou galerií výtvarného umění a Krajskou knihovnou Františka Bartoše. Zcela jistě nevynechejte oceněním Gloria Musaealis ověnčenou expozici nazvanou „Princip Baťa – včera fantazie, zítra skutečnost“. Zde získáte představu o tom, jak vypadalo ševcovské řemeslo „před Baťou“, jak se ševcovina změnila na průmyslový obor, jaká byla filozofie podnikání a rozvoje firmy. Sbírka obuvi z celého světa (mj. je to druhá největší kolekce obuvi na světě), ukázky filmové tvorby zlínských filmových ateliérů, ale také rozsáhlá expozice cestovatelské dvojice Hanzelka – Zikmund dokonale doplňují prostor muzea plný multimediálních i kontaktních prvků.

Prohlídka „jednadvacítky“ a expozice Princip Baťa jsou základem k dalšímu poznávání „baťovské“ tváře Zlína. Sem patří širší centrum města, čtvrtě s baťovskými domky, internáty, Obchodní dům, Památník Tomáše Bati, i setkání s filmovou tvorbou ve Filmovém uzlu Zlín. Toto téma nazvané „Jeden den s Baťou“ jsme v minulosti publikovali a zde si dovolíme odkázat na webové stránky turistického regionu Východní Morava  (www.vychodni-morava.cz/vm3/jeden-den-s-batou ) a věnovat se dalším atraktivitám města.

Pokud o Tomáši Baťovi hovoříme v evropském kontextu jako podnikateli 20. století, pak Emila Zátopka, nositele pěti olympijských medailí, můžeme bez nadsázky označit za nejlepšího atleta 20. století. Emil Zátopek je se Zlínem velmi úzce spojen. Svou pracovní kariéru začal jako šestnáctiletý u firmy Baťa, zde byl objeven a rozvinut jeho sportovní talent. V lesích Tlusté hory zvedající se nad Zlínem jsou dosud pěšiny, na které tehdy začínající atlet vybíhal za tréninkovými dávkami. Můžete si je vyzkoušet, je zde vybudována Stezka zdraví nabízející možnost aktivního cvičení v přírodě. www.zlin.eu/stezka-zdravi-tlusta-hora-cl-146.html

Navíc z centra Zlína úbočím Tlusté hory prochází turistická trasa (vhodná i pro cykloturisty) vedoucí na hrad ze 14. století ve Zlíně-Malenovicích. Jeho expozice nadchnou nejen milovníky historických míst, ale hlavně děti, pro které je zde atraktivní přírodovědná expozice. Jsou zde stovky zajímavých exponátů, mj. k vidění kostra slona, kterou v kompletním stavu jinde neuvidíte. www.muzeum-zlin.cz/cs/objekty/hrad-malenovice/

U slonů můžeme zůstat, tentokrát u živých. Hned trojici slonů afrických chová ZOO Zlín. Její návštěvu doporučujeme jak těm, kteří zde dosud nebyli, tak i těm, kteří zde „kdysi“ byli. Pokud to „kdysi“ bylo před více než 3 lety, pak se do Zoo Zlín klidně vydejte znovu. Zjistíte, jak se rok od roku mění a rozvíjí. Aktuální velká změna souvisí právě se slony. Zoo realizuje projekt zvaný Karibuni, který mimo jiné zahrnuje jeden z největších výběhů pro slony v Evropě. Tento areál se právě v těchto dnech zpřístupňuje veřejnosti. Jedinečnou atraktivitou zoo je pavilon Zátoka rejnoků, kde lze tyto paryby nejen pohladit, ale dokonce i nakrmit. Zoo je známa také velkým množstvím kontaktních a průchozích expozic, nejnovějším hitem je expozice australských pelikánů. Zoo jde s dobou také tím, že lze předem zakoupit elektronické vstupenky, které šetří čas u pokladny, ale i peněženku, pro rodinu je to až 80 Kč.  www.zoozlin.cz  

Tomáše Baťu a Emila Zátopka jsme zmiňovali jako výrazné osobnosti spojené se Zlínem ve 20. století. Když půjdeme 300 let zpět, do století 17., narazíme na jméno proslulého válečníka Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna. Ten, dříve, než získal své postavení, moc a majetek, reprezentovaný např. dnešním sídlem Senátu ČR, působil krátce na východě Moravy. Oženil se roku 1609 s majitelkou Lukrecií Nekšovnou z Landeka, které patřilo panství v Lukově (nedaleko Zlína) a Vsetíně. Když Lukrecie v r. 1614 umírala, svěřila Albrechtovi přání vybudovat v poutním místě Štípa (dnes místní část Zlína v blízkosti ZOO) kartuziánský klášter. Albrechtovi slouží ke cti, že nejenže využil sňatkem nabytý majetek, ale také vyslyšel přání své milované choti, a stavba kláštera ve Štípě v roce 1617 začala. Pak ale byla přerušena událostmi 30leté války a následnými vlastnickými změnami. Kostel Narození Panny Marie byl ve Štípě dostavěn v roce 1765, tedy až po skoro 150 letech, a vysvěcen za účasti 35 000 poutníků. Krásná barokní stavba, jejíž varhany patří mezi nejvzácnější nástroje v regionu, rozhodně stojí za návštěvu. Prohlídka s bezplatnou průvodcovskou službou je možná od května do září každého roku. https://otevrenebrany.cz/zlin-stipa-poutni-chram-narozeni-panny-marie/

Zlín má také své lázeňské místo. Ve Zlíně-Kostelci vyvěrají léčivé prameny s obsahem sloučenin síry, které jsou velmi účinné zejména při léčbě pohybového aparátu. Poblíž lázeňského areálu s ubytováním a stravováním leží také zajímavé 9 jamkové golfové hřiště. O poloze v pěkném přírodním prostředí není v případě Zlína potřeba ani hovořit.

Zlín a okolí si užijí také milovníci cykloturistiky. Zlín je k nim přátelský. Na kole můžete vyrazit několika směry. Třeba můžete zamířit do Hostýnských vrchů – to pojedete přes lázně v Kostelci do Štípy, pak kolem Zoo Zlín do Lukova ke zřícenině středověkého hradu. Odtud pak lesními cestami můžete dojet až na Maják Moravy – známé poutní místo Svatý Hostýn. To je doslova na dohled od Zlína, pouhých 22 kilometrů. Také se nabízí cyklovýlet do Vizovic – ty jsou jen 13 km od Zlína, zdejší zámek, čokoládovnu či exkurzi do výrobny slivovice si nenechá ujít žádný turista. www.vmnakole.cz

A vraťme se k Tomáši Baťovi, který v začátcích podnikání jezdil prodávat boty do Vídně. Do tehdy nejbližší železniční stanice v Otrokovicích chodil ze Zlína pěšky s nůší na zádech podél řeky Dřevnice. Dnes tudy vede cyklostezka. Až po ní pojedete, můžete si těžké podnikatelské začátky geniálního zlínského podnikatele připomenout.

Fotografie jsou z archivu CCRVM

Kontakty:

Mgr. Petra Psotková, ředitelka Centrály cestovního ruchu Východní Moravy, o.p.s., T: 577 043 900, E: petra.psotkova@vychodni-morava.cz , www.facebook.com/vychodnimorava 

Ing. Zdeněk Urbanovský, marketing a PR, T: 733 16 16 71, turistika@vychodni-morava.cz